Odvykání kouření

Navštivte antinikotinové centrum Revitália.cz
Antinikotinové terapie

O Bachových esencích » Dr. Edward Bach
Dr. Bach

drbach3.gifNarodil se 24. září 1886 v Moseley, ve vesnici nedaleko Birminghamu v Anglii. Již jako dítě velmi miloval přírodu a byl nesmírně citlivý vůči bolesti a utrpení lidí i zvířat. Ještě na škole se rozhodl, že se stane léčitelem. Byl přesvědčený, že bude objevena jednoduchá metoda léčení, která bude zcela bezpečná a kterou budou moci snadno používat všichni lidé, nejenom lékaři. Rozhodl se, že nejdříve se musí naučit všechny dosud známé metody léčení, a proto začal studovat medicínu. Studiu však předcházela praxe v otcově továrně na mosaz, kde si chtěl na studia vydělat peníze. Během této práce studoval chování a povahy svých spolupracovníků, což se mu později velice hodilo. Medicínu studoval nejprve na Univerzitě v Birminghamu a pak odešel do Univerzitní nemocnice do Londýna, kde roku 1912 absolvoval. Zastával různé posty v londýnských nemocnicích - Univerzitní a National Temperance Hospital. Také si otevřel svou konzultační místnost na Harley Street. Pracoval jako bakteriolog v Univerzitní nemocnici a stále více se zbavoval iluzí z výsledků ortodoxní medicíny. Všímal si, že se lékaři málo nebo vůbec zajímají o pacienta jako takového, o jeho povahu, což on sám považoval za klíč k nemoci a uzdravení. Během své praxe bakteriologa objevil sedm skupin střevních bakterií, které připravil jako vakcíny. Pomocí těchto vakcín léčil a uzdravoval „nevyléčitelné" pacienty.

Roku 1917 začal vážně krvácet z břišní rakoviny a upadl do bezvědomí. Lékaři přivolali jeho příbuzné, protože nedávali velkou naději na jeho uzdravení. Podstoupil akutní operaci, a když se probral z bezvědomí, lékaři mu pověděli, že mu v nejlepším zbývají 3 měsíce života. Po několika týdnech se vrátil do práce s rozhodnutím dokončit během té krátké doby co možná nejvíce práce. Natolik se ponořil do práce, že ztratil pojem o čase a jeho kolegové se o okně jeho laboratoře zmiňovali jako o „světle, které nikdy nezhasíná". Nicméně, čas plynul a on se zotavoval. To potvrzovalo jeho názor o tom, že stav mysli člověka je klíčem k jeho zdraví a nemoci.

Počátkem roku 1919 získal post bakteriologa v Londýnské homeopatické nemocnici a začal číst a studovat knihy Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatie. Byl fascinován a nadšen tím, že i on objevil úzký vztah mezi chronickou nemocí a střevní flórou. Své vakcíny připravil homeopaticky a jsou známé jako Sedm Bachových nozod. Někteří lékaři je používají dodnes.

V roce 1928 byl na večeři, kde nečinně pozoroval ostatní hosty a najednou si uvědomil, že se celá společnost (a tedy i lidstvo samo) dá rozdělit do několika skupin podle svého chování a reagování na události každého dne. Nežli večeře skončila, vypracoval několik skupin lidí a přemýšlel o tom, zdali by lidé jedné skupiny trpěli stejnou nemocí. Opravdová inspirace přišla, když si uvědomil, že lidé jedné skupiny nemusí mít stejnou nemoc, ale že na své nemoci budou všichni reagovat stejně. Tato jeho teorie typů byla skutečným počátkem jeho nové práce a mnohokrát se mu v jeho budoucí praxi potvrdila.

V září 1928 pocítil silný impuls odjet do Walesu. Uposlechl jej a při této své cestě tam objevil dvě z jeho budoucích 38 Esencí - Kejklířku skvrnitou (Mimulus) a Netýkavku žlázonosnou (Impatiens). Po návratu do Londýna je připravil homeopaticky a začal jimi léčit své pacienty. Výsledky byly neuvěřitelné. Později toho roku k nim přidal planě rostoucí Bílou lesní révu (Clematis) a tím spolu se svou teorií typů položil základy své nové terapie.

Do konce roku 1929 se vzdal všech forem léčení a soustředil se pouze na své Esence, aby na jaře roku 1930 nadobro odjel z Londýna a začal hledat další Esence. Na jeho cestách jej doprovázela Nora Weeks, která se stala jeho asistentkou a odevzdanou podporou Dr. Bacha. Bez její naprosté odevzdanosti se Esencím a ideálům Dr. Bacha a lásky k Esencím bychom dnes asi o Bachových květových esencích nic nevěděli. Jí skutečně vděčíme za to, že jsou Esence známé a uznávané po celém světě. 

Roku 1930 Dr. Bach objevil sluneční metodu přípravy esencí. V červenci téhož roku přišel s Norou do Cromeru, malého přímořského města v Norfolku, kde trávili vždy několik měsíců v roce. Dr. Bach v něm mohl nejenom pozorovat a léčit lidi, ale také v okolí Cromeru hledal své Esence. Zde se také poprvé setkal s Victorem Bullenem, místním stavitelem, který se stal oddaným přítelem jak Dr. Bacha tak i Nory Weeks.

Do roku 1932 Dr. Bach objevil 12 esencí a napsal svou knihu „Dvanáct léčitelů". Později k nim přidal „4 pomocníky".

Na jaře 1934 se rozhodl, že si najde dům někde v údolí Temže, které častokrát při svých toulkách krajinou navštívil a které mu učarovalo. Nora při procházce vesnicí Brightwell-cum-Sotwell u Wallingfordu v oxfordském hrabství objevila volný dům - Mount Vernon, který se stal domovem Dr. Bacha a jejím. Zahrada Mount Vernonu byla velice přerostlá, proto se dal do jejích úprav, vytvářel cestičky a záhony. Protože neměl mnoho peněz, vyráběl nábytek, který se používá dodnes.

V roce 1934 měl již 19 Esencí a myslel si, že jeho práce je hotova. Nicméně si uvědomil, že existují stavy mysli a nálady, na které neměl žádnou Esenci. Začal tedy hledal zbývajících 19 Esencí. První z nich byla Slíva třešňová (Cherry Plum), kterou nalezl na jaře 1935. Jelikož sluníčko v tuto dobu není dost silné, nahradil sluneční metodu potenciace metodou vařící. Touto metodou je připraveno 18 ze zbývajících 19 Esencí. 

V létě 1936 napsal konečnou verzi své knihy „Dvanáct léčitelů a ostatní esence". Všechny předešlé verze knihy k velké bolesti Nory a Victora spálil na zahradě Mount Vernonu. Chtěl, aby popisy Esencí a jeho práce byla naprosto srozumitelná, aby nedocházelo ke zmatením a nejasnostem.

Dr. Edward Bach zemřel v klidu ve spánku 27. listopadu 1936 ve svém malém domě, ve kterém strávil poslední roky svého velice plného života, během něhož se nechal vést svou intuicí, která ho dovedla k uskutečnění jeho snu a přání, k objevení jednoduché metody léčení.


 

N2NjN2